Psychoterapie vs farmakoterapie: kdy zvolit léky, terapii nebo kombinaci

června 17, 2025 publikoval Lizzie Lovell

Jedna z nejčastějších otázek, kterou slyší psychiatři na první konzultaci, zní: ‘Mám si vzít pilulku, nebo chodit na terapii?’ Odpověď není jednoduchá a závisí na řadě faktorů - závažnosti příznaků, rychlosti úlevy, osobních preferencích a dostupnosti služeb. Tento článek vám pomůže rozeznat, kdy je vhodnější farmakoterapie, kdy psychoterapie a kdy kombinace obou metod přináší nejlepší výsledek.

Co jsou psychoterapie a farmakoterapie?

Psychoterapie je léčebná metoda, která využívá rozhovor, reflexi a změnu myšlenkových vzorců k úlevě od psychických potíží a farmakoterapie je farmakologický přístup, při kterém se k léčbě používají psychofarmaka představují dva hlavní pilíře moderní psychiatrie. Obě mají své silné i slabé stránky a výběr závisí na konkrétní situaci pacienta.

Farmakoterapie - rychlý úlevový nástroj

Psychofarmaka působí mnohem rychleji než převážná část psychoterapeutických programů. V průměru se první efekt objeví během 2-4 týdnů, což může být klíčové u akutních stavů, jako jsou silné panické ataky nebo těžká úzkost. Mezi nejčastěji předepisované látky patří SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors jako sertralin nebo escitalopram) a SNRI (venlafaxin). Tyto léky mají relativně dobrý profil tolerability a jsou vhodné pro dlouhodobou údržbu.

• Výhody: rychlý nástup účinku, snadná dávkovací režie, menší psychologický odpor (užívání jedné pilulky).
• Nevýhody: riziko vedlejších účinků (např. sexuální dysfunkce, nespavost), možnost vzniku závislosti u benzodiazepinů, častější relaps po náhlém vysazení.

Psychoterapie - dlouhodobá změna a stabilita

Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je nejvíce studovanou formou psychoterapie pro úzkostné poruchy. Učí pacienty rozpoznávat a měnit dysfunkční myšlenkové vzorce a chování, čímž pomáhá snižovat nejen současnou úzkost, ale i pravděpodobnost budoucích relapsů.

• Výhody: trvalý efekt po ukončení terapie, zlepšení sebedůvěry a copingových dovedností, žádné farmakologické vedlejší účinky.
• Nevýhody: pomalejší nástup (obvykle 6-12 týdnů), potřeba aktivní účasti pacienta, delší čekací doby kvůli nedostatku terapeutů.

Kombinovaná léčba - nejlepší z obou světů?

Výzkumy z České psychiatrické společnosti (2023) ukazují, že u těžkých úzkostných stavů dosahuje kombinace farmakoterapie a psychoterapie úspěšnosti až 68 %. Přístup funguje tak, že léky „překlenou“ kritické období, během kterého může pacient stabilně vstoupit do terapie a naučit se novým dovednostem. Po dosažení stabilní remise se často podaří postupně snižovat dávkování léků nebo je zcela vysadit.

Klíčové faktory, které naznačují potřebu kombinace, jsou:

1. Vysoká úroveň úzkosti, která omezuje každodenní fungování.
2. Komorbidity - například současná deprese nebo sociální fobie.
3. Neochota nebo neschopnost pacienta zvládnout psychoterapii bez předchozí stabilizace.

Praktické faktory ovlivňující výběr

Rozhodování není jen klinické, ale také logistické. V Praze a velkých městech je poměr psychoterapeutů k obyvatelům zhruba 1:15 000, zatímco v méně urbanizovaných oblastech může být až 1:50 000 - to vede k čekacím lhůtám 3-6 měsíců. Farmakoterapie je naopak dostupná prakticky okamžitě v ambulantních psychiatriích (čekací doba 2-4 týdny).

Ceny se rovněž liší: jednorázová sezení psychoterapie stojí 600-1 200 Kč, zatímco měsíční náklady na léky se pohybují mezi 300-1 500 Kč v závislosti na druhu a dávce. Ve veřejném pojištění jsou oba typy kryty, avšak maximální počet hrazených psychoterapeutických sezení je omezen na 48 ročně.

Dalším rozhodujícím prvkem je pacientova vůle. Někteří upřednostňují jednoduchost pilulky, jiní odmítají farmakologický zásah z principu. Rozhovor o očekáváních a možných obavách je proto nezbytný.

Srovnávací tabulka

Jak si vybrat správnou cestu - jednoduchý rozhodovací proud

Pokud se stále potýkáte s otázkou, co zvolit, projděte si následující kontrolní seznam:

1. Stupeň úzkosti: Silná úzkost, která brání každodenním činnostem → začněte léky.
2. Motivace k terapii: Ochota pravidelně chodit na sezení a pracovat na domácích úkolech → psychoterapie.
3. Komorbidity: Přítomnost deprese nebo jiné poruchy → kombinace.
4. Dostupnost: Máte v okolí kvalifikovaného terapeuta? Pokud ne → farmakoterapie s následným přechodem.
5. Osobní preference: Preferujete pilulku nebo rozhovor? Zohledněte to při společném rozhodnutí s lékařem.

Po zodpovězení těchto otázek by měl být výběr jasnější. Vždy ale diskutujte s psychiatrem, protože jeho klinický úsudek zohlední i jiné faktory, jako jsou alergie na léky nebo předchozí léčebná historie.

Budoucnost kombinované péče v ČR

Projekt na 1. lékařské fakultě UK (2023‑2026) sleduje postupný přechod z dlouhodobé farmakoterapie na psychoterapii u chronických úzkostných stavů. První data naznačují snížení relapsu o 32 % a umožnění snížení dávky léků u 74 % pacientů během jednoho roku. Výsledky podporují doporučení Evropské asociace pro psychiatrii (EPA Guidelines 2023), která klade důraz na personalizovaný přístup a integraci obou metod.

psychoterapie farmakoterapie úzkostné poruchy kognitivně behaviorální terapie kombinovaná léčba