Krizové plánování v terapii: Co dělat při akutním zhoršení stavu

Stav, kdy se všechno zhroutí - když se nespí, když myšlenky neustále krouží, když se cítíte jako v pasti, kterou jste sami postavili. To není jen špatný den. To je akutní duševní krize. A v té chvíli nejde o to, co si myslíte. Jde o to, co děláte. A tady přichází na řadu krizové plánování.

Co je krizové plánování v terapii vlastně? A proč to vůbec existuje?

Krizové plánování není žádný magický recept. Není to kniha, kterou si přečtete a všechno bude lepší. Je to konkrétní, osobní návod, jak se zachovat, když se vnitřní svět rozpadá. V Česku se tento nástroj používá od roku 2001, kdy byl zákon o krizovém řízení přijat. Ale až od roku 2010, kdy Ministerstvo zdravotnictví vydalo první metodický pokyn, začal být plánování skutečně součástí terapie.

Je to jako bezpečnostní pas pro duševní zdraví. Když máte astma, máte inhalátor. Když máte cukrovku, máte glukózu. Když máte deprese, panické útoky nebo bipolaritu, máte krizový plán. A ten neznamená, že krize nevzniknou. Znamená to, že když přijdou, nebudete ztracený.

Co musí krizový plán obsahovat? Sedm klíčových prvků

Podle metodiky Hasičského záchranného sboru a Ministerstva zdravotnictví platí, že dobrý krizový plán má sedm základních částí. Každá z nich je klíčová.

• Výstražné signály - co se děje předtím, než se celé to zhroutí? Ztráta spánku? Zvýšená podrážděnost? Odtržení od přátel? Někdo to označuje jako „předzvěst“. U každého je to jiné. Ale když to znáte, můžete zasáhnout dřív.
• Seznam kontaktů - kdo může přijít, když nemůžete zavolat sami? Terapeut, rodina, přítel, přítelkyně. Ne jen jména. Musí tam být čísla. A nejen domácí telefon. Mobil. I těch, kteří nejsou v rodině.
• Léky a dávkování - pokud užíváte léky, musíte mít přehled, co, kdy a kolik. Ne jen na papíře. Ale i v mobilu. Většina lidí v krizi neví, co užívají. A to je nebezpečné.
• Strategie pro seberegulaci - co vás uklidní? Hluboké dýchání? Procházka? Poslech hudby? Psaní do deníku? Tohle není „zábava“. To je záchrana. A musí to být něco, co funguje, když máte nulovou energii.
• Bezpečné místo - kde se můžete zastavit, když je všechno příliš hlasité? U babičky? V knihovně? V autě? Místo, kde se necítíte ohroženě.
• Profesionální kontakty - kdo volat, když to už nezvládáte sami? Psychiatrie? Linka důvěry? Krizové centrum? Číslo 116 123 je v plánu všude. Ale máte ho v telefonu? Znáte ho zpaměti?
• Postup při ztrátě kontroly - když už nemůžete rozhodovat. Kdo vás vezme do nemocnice? Kdo vás zastane? Kdo se postará o vaše děti? Tohle je těžké. Ale když to neřešíte, záchrana může být o hodinu pozdě.

Proč to mnoho terapeutů dělá špatně?

Podle průzkumu České lékařské komory z roku 2022 pouze 38 % terapeutů v Česku má u klientů systematicky vytvořený krizový plán. A to přestože 87 % odborníků si myslí, že je to nezbytné.

Proč? Protože to trvá čas. Vytvoření plánu s klientem zabere průměrně 90 minut. A to je čas, který nejde započítat do standardního platu. Mnoho terapeutů to prostě nezvládne. Nebo se bojí - že když plán vytvoří, klient ho bude považovat za „náhradu“ za terapii. Ale to je mylné. Plán není náhrada. Je to záchranný systém.

Ještě horší je, že 22 % terapeutů v běžných praxích vůbec nevytváří plány. A když už ano, tak je často neaktualizují. Podle průzkumu Nadace pro duševní zdraví z roku 2022 22 % klientů říká, že jejich plán byl naposledy upraven před více než rokem. A když se krize objeví, plán je zastaralý. Kontakt na terapeuta už neexistuje. Kdo má být volán, už žije jinde. A to je nebezpečné.

Technologie jako pomocník - aplikace „Bezpečný plán“

V roce 2018 vytvořil Ústav postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví aplikaci Bezpečný plán. Dnes ji má přes 10 000 uživatelů v Česku. A funguje jednoduše: máte v mobilu svůj plán. Všechny kontakty, techniky, čísla. A jedním kliknutím můžete zavolat na Linku důvěry - 116 123. Bez nutnosti hledat číslo. Bez nutnosti mluvit. Jen kliknout.

Aplikace je kompatibilní s Androidem 8.0 a iOS 12+. Data jsou šifrována podle AES-256. A splňuje GDPR. Ale má i limity. 45 % negativních recenzí na Trustpilot říká: „Když nemám připojení k internetu, aplikace nefunguje.“ A to je problém. V krizi nejste vždy v místě s WiFi. Proto je důležité mít i tištěnou verzi. V peněžence. V batohu. V kapse.

Co dělat, když plán nefunguje?

Příběh jedné ženy z Brna: „Můj terapeut mi sestavil plán. V něm byl kontakt na psychiatrii. Když jsem v 3 ráno zavolala, řekli mi: ‚Nejsme v provozu. Počkejte do rána.‘“

Takto to často bývá. Plán je na papíře. Ale systém nefunguje. Kontakt není dostupný. Krizové centrum má dlouhou dobu čekání. A vy jste sami.

Tady je první pravidlo: Pokud je kontakt v plánu, který vám v krizi nepomůže - smažte ho. Nahraďte ho něčím, co funguje. Například: přítel, který vás nechá zavolat, i když je 3 ráno. Nebo někdo, kdo má klíč k vašemu bytu a přijde, když to potřebujete.

Nezapomeňte: Krizový plán není jen o systému. Je to o lidech. O těch, kteří vás neopustí.

Co se mění v roce 2025? A proč to je důležité

Od 1. ledna 2025 bude v Česku povinné vytvořit krizový plán pro všechny klienty s vysokým rizikem sebevražedného jednání. To je nové. Dříve to bylo doporučení. Teď to bude zákonná povinnost pro psychiatry a psychoterapeuty.

Do konce roku 2026 bude fungovat národní registr krizových plánů. To znamená, že když přijedete do jiného města, nový lékař bude mít přístup k vašemu plánu. Už nebudete muset znovu vše vysvětlovat. To je obrovský krok.

A od roku 2027 bude nutné absolvovat certifikaci, abyste mohli krizové plány vytvářet. To znamená, že ne každý terapeut bude moci dělat plány. Pouze ti, kteří absolvují 40 hodin teorie a 60 hodin praxe. To zvýší kvalitu. Ale zvýší i cenu. A to je výzva.

Co můžete udělat teď?

Nečekáte, až vás někdo vyzve. Nečekáte, až se zhorší. Teď, když je všechno v klidu, je nejlepší čas na plán.

1. Seženěte si prázdný šablonu krizového plánu. Můžete ji najít na stránkách Ministerstva zdravotnictví nebo v Průvodci krizového plánování z roku 2022.
2. S terapeutem si projděte všechny sedm bodů. Ne jen odpovězte. Mluvte. Popište. Příklady z vašich zkušeností.
3. Vytvořte si tištěnou verzi. Položte ji na stůl. Vložte ji do peněženky.
4. Stáhněte si aplikaci „Bezpečný plán“. Zkontrolujte, zda jsou všechny vaše kontakty v ní.
5. Dejte plán někomu, komu důvěřujete. Řekněte: „Když se to zhorší, můžeš se na něj podívat?“
6. A aktualizujte ho každé tři měsíce. I když se všechno zdá v pořádku.

Je krizové plánování opravdu účinné?

Ano. Podle studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) z roku 2022 snížilo systematické krizové plánování počet hospitalizací o 42 %. V Česku to znamená, že každý rok se tisíce lidí vyhýbají návštěvě psychiatrického oddělení, protože vědí, co dělat.

Nejde o to, že krize nebudou. Jde o to, že když přijdou, nebudete ztracený. Budete mít plán. A plán znamená kontrolu. A kontrola znamená naději.

Prof. Eva Abtusáková říká: „Krizový plán není dokument. Je to živý proces.“ A to je pravda. Nejde o to, aby plán byl dokonalý. Jde o to, aby byl vaším. A abyste ho měli, když ho potřebujete.