Mentální anorexie - proč je psychoterapie klíčová v léčbě poruch příjmu potravy

června 8, 2025 publikoval Lizzie Lovell

Mentální anorexie je závažná psychosomatická porucha příjmu potravy, která se projevuje úmyslným podvýživovým stavem, patologickou obavou z tloušťky a zkresleným vnímáním těla. V České republice postihuje až 5 % populace a hlavně dívky ve věku 14‑18 let (poměr 9 : 1). Tato porucha není jen otázkou jídla - jde o komplexní soubor myšlenkových, emočních a sociálních faktorů.

Statistiky a historické kořeny

První popisy podobných jevů pocházejí z 17. století (Richard Morton). Oficiální diagnostika se objevila v ICD‑10 a DSM‑IV během 90. let. Podle údajů z AdiCare (2021) je prevalence poruch příjmu potravy v ČR 3‑5 % a mentální anorexie tvoří asi 35 % nových případů.

Proč je psychoterapie středobodem léčby?

Podle Doporučených postupů psychiatrické péče (2022) je psychoterapie nezbytná, zatímco farmakoterapie slouží jen jako doplněk při komorbiditách, jako je deprese. MUDr. Martin Pácal z FN Brno zdůrazňuje: „Úprava stavu výživy (realimentace) je nutným předpokladem pro umožnění základní léčby poruch příjmu potravy, kterou je psychoterapie.“

Klíčové typy psychoterapie

Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) je nejčastěji doporučovaná. Zaměřuje se na identifikaci a změnu negativních automatických myšlenek o těle a jídle. Průměrná sezení trvá 50 min a probíhá 1‑2 × týden během intenzivní fáze. Metaanalýza Fairburna (2009) ukazuje úspěšnost 40‑60 %.

Rodinná terapie je zásadní u adolescentů. Průměrně 15‑20 sezení, jejichž cílem je změnit dynamiku v rodinném systému a posílit kompetence všech členů. Studie Janoušové (2019) potvrzuje zlepšení adherence a snížení relapsu.

Dynamicky orientovaná terapie se soustředí na podvědomé procesy, emoční vztahy a minulost pacienta. Často doplňuje KBT u pacientů se silnými psychodynamickými obrannými mechanismy.

Praktický průběh léčby v ČR

Typický program v FN Brno trvá minimálně 6 měsíců: 2‑3 měsíce intenzivní hospitalizace (nutriční realimentace, monitorování vitálních funkcí) a následná ambulantní fáze. Tým zahrnuje psychiatra, klinického psychologa, výživového poradce a internistu.

Realimentace je řízena výživovým specialistou. Kalorický příjem se postupně zvyšuje, přičemž každý krok se koordinuje s psychoterapeutickým procesem, aby nedošlo k posílení anorektických rituálů.

V soukromém sektoru existuje čtyři specializovaná centra (AdiCare, Psyche, AMBULANCE, Centrum PPP) s měsíčním programem 25 000‑35 000 Kč. Nedostatek specialistů je značný - v roce 2021 bylo v ČR jen 42 klinických psychologů zaměřených na PPP (poměr 1 : 750).

Důkazy o účinnosti psychoterapie

Studie z „Psychiatrie pro praxi“ (2003) uvádí 65 % remise u pacientek po strukturovaném psychoterapeutickém programu versus 35 % při pouhé farmakologii. NZIP (2023) upozorňuje, že nutriční podpora bez psychoterapie vede k vysoké míře relapsu (85 % do 2 let).

Průzkum AdiCare (2022) ukázal, že 78 % klientů zaznamenalo výrazné zlepšení po 6 měsících intenzivní psychoterapie, zatímco 22 % uvádí zlepšení až po dosažení BMI ≥ 17,5.

V reálných příbězích: 18‑letá pacientka po půl roce KBT dorazila na váhu 55 kg (BMI 18,54) a po roce už jídlo nepřináší úzkost. Naopak anonymní uživatelka na poruchyprijmupotravy.cz popisuje, že bez hospitalizace a nutriční podpory terapie selhala.

Výzvy a bariéry

Klíčovým problémem je odmítnutí léčby - anorexie často zahrnuje popírání obtíží a skrytí jídelních rituálů. MUDr. Petr Winkler upozorňuje, že úspěšnost terapie silně závisí na spolupráci pacienta, která v akutní fázi bývá nízká.

Další překážkou je nedostatek specializovaných center - v ČR jsou aktivní jen tři (Brno, Praha, Olomouc). Čekací doby se prodlužují a mnozí pacienti nedostanou potřebnou podporu včas.

Rodinná terapie vyžaduje speciální školení terapeutů; průměrně trvá 4‑6 sezení, než rodina osvojí vhodný přístup, který neposiluje nemocenské chování.

Budoucí směry a doporučení

Integrace psychoterapie s tělesnou a uměleckou terapií se ukazuje slibně - pilotní studie v AdiCare (2023) zaznamenala 15 % vyšší úspěšnost než tradiční přístup.

Prof. Jiří Raboch předpovídá rozšíření specializovaných center na osm do roku 2025 a zvýšení počtu klinických psychologů na 70, což by mělo snížit poměr pacient‑specialista na pod 1 : 200.

Preventivní screening ve školách je dalším trendem. V Praze a Brně už fungují programy, kde školní poradci provádějí první hodnocení a včas odkazují na specialisty.

Pro rodiny a pacienty je klíčové: pravidelný kontakt s terapeutem, dodržování nutričního plánu a otevřená komunikace o pocitech. Bez kombinace těchto prvků je vysoká pravděpodobnost relapsu.

Co si můžete odnést

• Psychoterapie není doplněk, je hlavní pilíř léčby mentální anorexie.
• KBT a rodinná terapie mají největší podporu výzkumu.
• Úspěch závisí na spolupráci pacienta a zapojení rodiny.
• Specializovaná centra jsou omezená - hledat pomoc co nejdříve.
• Prevence ve školách může zachytit problémy dříve, než se vyvinou.

FAQ

V konečném důsledku je mentální anorexie nemoc, která vyžaduje komplexní přístup. Psychoterapie poskytuje potřebný psychologický základ, na který se staví nutriční a medicínská podpora. Bez ní se pravděpodobnost dlouhodobé remise výrazně snižuje.

mentální anorexie psychoterapie poruchy příjmu potravy kognitivně‑behaviorální terapie rodinná terapie