Úzkost u dětí a dospívajících - jak probíhá psychoterapie
srpna 5, 2025 publikoval Lizzie Lovell
Diagnostický nástroj pro úzkost u dětí
Poznámka
Tento nástroj nenahrazuje profesionální diagnózu. Je určen pouze k orientaci. Pokud máte obavy o dítě, obraťte se na odborníka.
Klikněte na "Vypočítat skóre" pro zobrazení výsledku.
Úzkost u dětí a dospívajících může být natolik silná, že zasahuje do školy, koníčků i rodinných vztahů. Naštěstí existují konkrétní psychoterapeutické postupy, které jsou přizpůsobeny vývojovému věku a pomáhají mladým lidem překonat strach a napětí.
Úzkostné stavy u dětí a dospívajících jsou psychické obtíže charakterizované nadměrným strachem, somatickými projevy a obtížemi ve zvládání běžných situací, které se liší od úzkosti dospělých díky vývojové specifikaci. Tyto stavy zahrnují sepárační úzkostnou poruchu, fobické úzkostné poruchy a sociální úzkostnou poruchu. Psychoterapie dětí a dospívajících představuje cílený terapeutický zásah, který kombinuje vhodné techniky (hru, rozhovor, kognitivní restrukturalizaci) s ohledem na věk, rodinné zázemí a individuální potřeby klienta.Proč se dětská úzkost liší od dospělého strachu?
U dětí se úzkost často projevuje fyzickými symptomy - zrychlené dýchání, pocení, náhlé záchvaty pláče nebo dokonce ztráta řeči. V předpubertálním věku je cesta k vyjádření emocí často skrz terapeutickou hru nebo kresbu, protože abstraktní myšlení ještě není dostatečně rozvinuté.
Dospubátelé (13‑19 let) už dokážou pojmenovat své pocity, ale často je skrývají ze strachu před stigmatem, rodičovským zklamáním nebo sociálním odmítnutím. Proto se u nich častěji objevuje maskování úzkosti a přehnané snížení vlastního významu potíží.
Klíčové diagnostické faktory
- Subjektivní význam stresoru - jak moc dítě vnímá danou situaci jako hrozbu.
- Věk a vývojová úroveň - co je pro daný věk normální a co už patří k patologie.
- Rodinné a sociální prostředí - podpora, konflikty, šikana.
- Fyzické projevy - somatizace, opakované neobjasněné bolesti.
Therapeutické přístupy a jejich specifika
Existuje několik hlavních směrů, které se používají při práci s úzkostí u mladých klientů. Každý má jiné výhody a je vhodný pro jiné věkové skupiny.
| Terapeutický směr | Věková cílová skupina | Hlavní technika | Klíčová výhoda |
|---|---|---|---|
| Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) | 7-19 let | Identifikace a restrukturalizace dysfunkčních myšlenek | Strukturovaný, rychle měřitelný pokrok |
| Psychodynamická terapie | 5-12 let | Symbolické vyjádření skrze hru a kresbu | Hloubkové pochopení vnitřních konfliktů |
| Gestalt terapie | 10-19 let | Práce s tělem, pohybem a okamžitým vnímáním | Rozvíjí sebe‑uvědomění a přítomnost |
| Humanistická (Rogersovská) terapie | 8-19 let | Empatické naslouchání, podpora růstu | Posiluje důvěru a sebedůvěru |
| Rodinná terapie | Všechny věkové skupiny | Práce s celým systémem rodiny | Odhaluje a řeší dynamiku napětí v rodině |
Jak probíhá terapie v praxi?
První sezení má za cíl vytvořit bezpečný prostor. Terapeut představí základní pravidla, zajistí soukromí a použije jednoduché aktivní techniky, aby dítě „rozmluvilo“.
- Navázání rapportu - hra, kresba nebo společná aktivita.
- Identifikace spouštěčů úzkosti - rozhovor, deníkový záznam.
- Výběr vhodné metody - KBT pro konkrétní strachy, psychodynamická terapie pro skryté konflikty.
- Domácí úkoly - dechová cvičení, denní zápisky, expozice k obavám.
- Pravidelná reflexe - sledování změn, úprava plánu.
U dětí předškolního věku je terapeutická hra klíčová - dítě vypráví příběh, terapeut pozoruje symbolické prvky a pomáhá nastavit novou interpretaci.
U dospívajících se častěji využívá strukturovaný rozhovor, doplněný o techniky relaxace a mindfulness, které pomáhají zvládat fyzické projevy úzkosti.
Role rodičů a školy
Rodiče hrají dvojí roli - jsou informátorem o kontextu a zároveň aktivním podporovatelem terapeutického procesu. Důležité je vzdělávat je, aby rozpoznali rozdíl mezi běžným strachem a úzkostnou poruchou. Školy by měly mít pověřené poradce, kteří dokáží včas odhalit varovné signály a směrovat dítě na odbornou péči.
Finanční a institucionální výzvy v ČR
V České republice je dostupnost specializované psychoterapie omezená hlavně kvůli finančním bariérám. Soukromá centra často nespolupracují s veřejnými pojišťovnami, což zvyšuje náklady pro rodiny. Nedostatek kvalifikovaných terapeutů a dlouhé čekací listiny jsou další překážky. V posledních letech se ale rozšiřuje telemedicínská forma terapie, která pomáhá dotáhnout péči i do venkovských oblastí.
Budoucí vývoj a doporučené kroky
Očekává se větší integrace různých terapeutických přístupů a širší zapojení školních poradenských center. Klíčové kroky pro rodiče a učitele:
- Vzdělávejte se o typických příznacích úzkosti u dětí a adolescentů.
- Včas vyhledejte odbornou pomoc - první signály často zahrnují fyzickou nepohodu trvající několik týdnů.
- Podporujte aktivní život - sport, umělecké činnosti a sociální interakce s pozitivními vrstevníky.
- Spolupracujte s terapeutem - sdílejte pozorování, dodržujte domácí úkoly a buďte trpěliví.
Správně nastavená psychoterapie může předejít dlouhodobým následkům, jako jsou chronické úzkostné poruchy nebo deprese v dospělosti.
Často kladené otázky
Kdy je vhodné obrátit se na psychoterapeuta?
Pokud úzkost trvá déle než čtyři týdny, zhoršuje školní výkon, spánek nebo mezilidské vztahy, je čas vyhledat odborníka. U menších dětí se často projeví jako opakovaný žaludeční nevolnost nebo silná záchvatová reakce na běžné situace.
Může se úzkost u dětí zcela vyléčit?
Ano, při včasné intervenci a pravidelných sezeních většina dětí dosáhne výrazného snížení symptomů. Úspěch však závisí na spolupráci celé rodiny a podpoře ve škole.
Jaký je rozdíl mezi KBT a psychodynamickou terapií?
KBT se soustředí na konkrétní myšlenky a chování - učí dítě, jak je rozpoznat a změnit. Psychodynamická terapie zkoumá nevědomé konflikty a využívá symbolické projevy (hra, kresba) k jejich vyjádření.
Může rodičová podpora ovlivnit výsledek terapie?
Rozhodně. Když rodiče naslouchají, respektují domácí úkoly a aktivně spolupracují s terapeutem, zvyšuje se pravděpodobnost úspěšného zvládnutí úzkosti.
Je teleterapie vhodná pro děti?
Ano, ale vyžaduje stabilní připojení, soukromý prostor a často i podporu rodiče během sezení. Mnohé centra v ČR začínají tuto možnost rozšiřovat, což snižuje čekací doby.