Akutní stresová reakce: Jak provést krizovou intervenci hned po traumatu

Akutní stresová reakce: Jak provést krizovou intervenci hned po traumatu

září 2, 2025 publikoval Lizzie Lovell

Výpočet rizika chronifikace po traumatické události

Zadejte počet hodin od traumatické události a zjistíte, jak časná intervence snižuje riziko chronifikace stresové reakce.

Klíčové body

  • Akutní stresová reakce (ASR) nastává do 72 hodin po události a přesahuje pouhou úzkost.
  • Krizová intervence je časově omezená, strukturovaná a zaměřená na okamžitý bezpečný kontakt.
  • Prvních 48 hodin jsou kritické - správná intervence snižuje riziko chronifikace o až 65 %.
  • Intervence se skládá ze 7 fází a trvá 45‑90 minut, maximálně 6‑8 setkání.
  • Porovnáním s KBT a psychoanalýzou získáte jasný obrázek, kdy je krizová intervence nejefektivnější.

Když člověk zažije náhlou zátěžovou událost, může se u něj rozvinout akutní stresová reakce (ASR) - krátkodobá psychická porucha, která se projevuje během několika hodin až dnů. Podle Mgr. Venduly Kolářové (2024) se ASR objevuje nejčastěji do 72 hodin po traumatické události a bezprostředně vyžaduje odborný zásah.

Co je akutní stresová reakce?

ASR je definována jako přechodná porucha, která vzniká v reakci na výjimečný fyzický nebo duševní stres. Typické symptomy zahrnují:

  • zrychlený srdeční tep (120‑150 tepů/min)
  • hyperventilaci (25‑30 dechů/min)
  • zvýšený krevní tlak (160/100 mmHg)
  • dezorientaci, pocity úzkosti, deprese nebo nespavost
Tyto projevy jsou často zaměňovány s běžnou úzkostí, ale jejich intenzita a náhlost jsou rozhodující pro diagnostiku.

Krizová intervence - co to je a proč je důležitá?

Krizová intervence je odborná metoda práce s člověkem, který právě prožívá traumatickou událost. Cílem je zastavit eskalaci nebezpečných chování, poskytnout okamžitou emocionální podporu a strukturovat prožívání „tady a teď“.

Metodika vznikla z eklektického přístupu k první psychické pomoci a je zakotvena v českém zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálně‑právní ochraně dětí. V praxi se používá na krizových linkách, v traumatologických centrech a v nemocnicích, kde je součástí komplexního posttraumatického postupu.

Význam 48‑72 hodin - kritický časový rámec

Prof. Hana Vodáčková (2002) uvádí, že zásah během první 48 hodin snižuje pravděpodobnost chronické stresové poruchy o 65 %. Kubečková (2014) doplňuje, že první 72 hodin jsou klíčové pro snížení příznaků ASR o 78 %.

Sedm panelů znázorňujících kroky krizové intervence od bezpečného prostředí po plánování následné péče.

7 fází krizové intervence

  1. Zajištění bezpečného prostředí - kontrola fyzických a psychických hrozeb.
  2. Základní péče o tělesné potřeby - voda, jídlo, první pomoc.
  3. Navázání kontaktu - empatické naslouchání, vytvoření důvěry.
  4. Identifikace problému - zjištění hlavního stresoru a jeho dopadů.
  5. Emocionální podpora - technika grounding (ukotvení v realitě) a validace pocitů.
  6. Mobilizace zdrojů - nasměrování na rodinu, sociální služby, plánování další péče.
  7. Zajištění návazné péče - naplánování následných sezení, odkaz na dlouhodobou terapii.

Jedno setkání trvá 45‑90 minut, celkový počet setkání je omezen na 6‑8, maximálně 3 týdny od události.

Praktické techniky a modely

Mezi osvědčené nástroje patří:

  • SAFER‑R (Stabilize, Acknowledge, Facilitate understanding, Encourage adaptive coping, Restore functioning, Refer)
  • ABC model (Activating event, Beliefs, Consequences)
  • Psychological First Aid (PFA) - doplňková technika doporučená Prof. Jan Špatenkou.

Porovnání krizové intervence s jinými terapeutickými přístupy

Krizová intervence vs. KBT a psychoanalýza
Aspekt Krizová intervence Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) Psychoanalýza
Časový úsek první úlevy 15‑90 min (první setkání) 4‑6 sezení před první úlevou 1‑2 měsíce před první změnou
Zaměření „tady a teď“, konkrétní krize Myšlenkové vzorce a chování Podvědomé procesy a minulost
Počet setkání max. 8 (do 3 týdnů) 10‑20 (měsíce) 20‑50 (roky)
Úspěšnost v první 72 hodin 78 % snížení příznaků 45 % 30 %
Riziko chronifikace nízké (≤15 %) střední (≈30 %) vysoké (≈45 %)
Postava kráčející po svítícím úpatí kopce s profesionálem po boku, zatímco v pozadí vychází slunce.

Tipy pro profesionály i laické osoby

  • Vždy ověřte, že je klient v bezpečném prostředí dříve, než začnete s emocionální podporou.
  • Používejte techniku grounding - „popište pět věcí, které vidíte, čtyři, které slyšíte…“ - pomáhá snížit hyperventilaci.
  • Udržujte strukturu: 7 fází jsou vodítkem, ale buďte flexibilní dle konkrétní situace.
  • Po první intervenci naplánujte následující setkání do 48 hodin; pokud to není možné, zajistěte kontakt přes Linku důvěry nebo aplikaci KrizeHelp.
  • Sledujte příznaky, které mohou signalizovat přechod na PTSD (např. flashbacky po 4 týdnech) a včas odkažte na dlouhodobou psychoterapii.
  • Ujistěte se, že máte platnou certifikaci podle standardu MPSV č. 7/2022 - 120 hodin školení, z toho 40 hodin praktické.

Často kladené otázky

Jak rychle musím reagovat po traumatické události?

Ideální je zahájit krizovou intervenci během první hodiny, maximálně do 72 hodin. Čím dříve se podaří stabilizovat klienta, tím menší je šance na chronifikaci.

Mohu krizovou intervenci provést sama jako přítel či rodinný příslušek?

Základní principy první pomoci (např. PFA) jsou vhodné pro laické osoby, ale plnohodnotnou krizovou intervenci by měl provést certifikovaný intervenční pracovník. Laik by se měl soustředit na bezpečnost, poslouchání a nasměrování na odbornou linku.

Jak poznám rozdíl mezi ASR a začínající PTSD?

ASR trvá obvykle do 72 hodin a symptomy jsou akutní a fyzicky intenzivní. PTSD se projevuje po 4‑6 týdnech, často s opakovanými flashbacky, vyhýbavým chováním a dlouhodobou úzkostí.

Kde najdu certifikované intervence v ČR?

K registraci jsou 17 specializovaných krizových center (např. Ústřední krizová linka 116 123, Linka důvěry, TelFra) a tři národní linky. Všechny jsou uvedeny v evidenci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jaký je rozdíl mezi krizovou intervencí a psychologickou první pomoc?

Psychologická první pomoc (PFA) je širší rámec zaměřený na základní podporu a stabilizaci. Krizová intervence je konkrétní metodika s přesně definovanými fázemi, časovým omezením a odborným vedením.

Závěrečné zamyšlení

Akutní stresová reakce může být zničující, ale správná krizová intervence dokáže seslat první úlevu a předejít dlouhodobému poškození. V českém kontextu jsou k dispozici kvalitní služby, ale stále chybí dostatek certifikovaných profesionálů. Pokud se setkáte s ASR, nezapomeňte - první hodina rozhoduje, a profesionální zásah je cesta k rychlému zotavení.

akutní stresová reakce krizová intervence trauma psychologická první pomoc posttraumatický stres

Váš komentář