Echolálie u autismu: Jak opakování řeči pomáhá dětem komunikovat

U typicky se vyvíjejících dětí se echolálie obvykle vyřeší do tří let. U dětí s poruchou autistického spektra (ASD) však může přetrvávat déle - a to není problém. Naopak. Podle Cleveland Clinic ji prožívá 75-80 % dětí s autismem. To znamená, že téměř každé druhé dítě, které se s tímto jevem setká, je v procesu učení se mluvit - jen jinak.

Echolálie není náhodná. Děti ji používají k něčemu konkrétnímu: vyjádření potřeby, zpracování informace, ovládání stresu nebo navázání kontaktu. Když dítě řekne „Chceš džus?“ po tom, co jste mu položili tu otázku, nemusí to být odpověď. Může to být způsob, jak říct: „Ano, chci džus.“ Nebo když opakuje „Pojď sednout ke stolu“ při každém jídle - možná už ví, že to znamená „jídlo je připraveno“.

Rozdíl mezi okamžitou a odloženou echolálií

Echolálie se dělí na dvě hlavní typy. První je okamžitá echolálie - kdy dítě opakuje slova hned po tom, co je slyší. Například: rodič řekne „Pojď si zahrát“ a dítě odpoví „Pojď si zahrát“. To je jako záznam, který se hned přehrává.

Druhý typ je odložená echolálie. Tu dítě použije hodiny, dny nebo dokonce týdny po tom, co frázi slyšelo. Může například při hraní s autíčkem říct „Je to super!“ - větu, kterou slyšelo v reklamě na televizi před třemi dny. Tato forma je často spojena s emocionálním zpracováním. Dítě si frázi „uloží“ a použije ji, když se cítí bezpečně, nebo když potřebuje vyjádřit něco, co nemá slova.

Oba typy jsou komunikační strategie. A nejsou „chybné“. Jsou jen jiné. Podle CD Institute děti s autismem často vnímají celé fráze jako jednotky významu, ne jako slova. „Chceš džus?“ není pro ně otázka s dvěma slovy - je to jedna celá věta, která znamená „něco se děje, co se týká džusu“. To je tzv. „top-down“ způsob zpracování jazyka - začíná se celou větou, ne jednotlivými slovy.

Echolálie jako most k nezávislé řeči

Dr. Lawrence Stiegler to nazývá „krok směrem k nezávislému vyjadřování“. A má pravdu. Echolálie je první fáze vývoje řeči u mnoha dětí s autismem. Je to jako když se dítě učí hrají na klavír - nejdřív kopíruje noty, pak se učí hrát jednoduché melodie, až nakonec skládá vlastní písně.

U dětí bez autismu se tento proces odehrává rychle - většina z nich začne vlastními větami do 2 let. U dětí s ASD je to pomalejší. Ale když dítě začne opakovat věty, znamená to, že jeho mozek zpracovává jazyk. A to je velký krok. Pokud se echolálie objeví ve věku 3-5 let, není to známka zpoždění - je to známka, že se dítě učí mluvit jiným způsobem.

Podle výzkumu z NCBI Bookshelf (2020) až 50 % dětí s autismem a zpožděním vývoje řeči používá echolálii jako hlavní komunikační prostředek. A to není selhání. Je to vývojový mechanismus. Když dítě opakuje „Chci modré auto“, když ho vidí, není to jen opakování. Je to první pokus o vyjádření přání. A to je základ všech komunikačních dovedností.

Jak terapeuti pomáhají přesunout echolálii do vlastní řeči?

Nejlepší terapie neodstraňuje echolálii. Převádí ji. Z náhodného opakování dělá smysluplnou komunikaci.

Verbal Behavior Therapy (VBT) se zaměřuje na rozkládání frází na menší části. Když dítě řekne „otevřít dveře“, terapeut neříká: „To je špatně.“ Místo toho řekne: „Ano, můžeš říct ‚otevřít‘.“ A pak dítě vyzve: „Co můžeš otevřít?“ Když dítě řekne „sklenici“, terapeut ho pochválí. Takto se slovo „otevřít“ přesune z jedné fráze do jiných kontextů. Podle dat z My Wellness Hub (2023) to funguje u 67 % dětí.

Applied Behavior Analysis (ABA) využívá odměňování. Když dítě řekne vlastní slovo místo opakování, dostane odměnu - hračku, chvilku hraní, zábavnou píseň. Studie z NCBI Bookshelf ukazují, že takto se samostatná komunikace zvyšuje o 40-60 %. Důležité je: odměna musí být okamžitá a významná pro dítě.

Cue-Pause-Point je metoda, která pomáhá dítěti odpovídat na otázky. Krok 1: terapeut ukáže vizuální nápovědu - například obrázek džusu. Krok 2: zastaví se a čeká. Krok 3: ukáže správnou odpověď: „Chceš?“ Dítě se pak učí odpovídat „Ano“ nebo „Ne“. Tato metoda zlepšila samostatnou komunikaci u 78 % dětí během 6 měsíců podle Autism Connect.

Mand training (trénink žádostí) je jedna z nejúčinnějších strategií. Pokud dítě má rádo autíčko, terapeut ho dá do ruky jen tehdy, když dítě řekne „Chci modré auto“. Ne „Chceš džus?“. Ne „Auto!“. Až „Chci modré auto“. A pak dostane auto. To spojení mezi slovem a odměnou se upevňuje. Výsledek? Frekvence samostatné komunikace roste o 55 % během 8 týdnů.

Co mohou rodiče dělat doma?

Terapie nekončí v kanceláři. Největší změny se dějí doma.

První věc: pozorujte, proč dítě opakuje. Je to kvůli potřebě? „Chceš džus?“ - znamená to „chci džus“. Je to kvůli stresu? „Všechno je špatně“ - znamená to „mám strach“. Je to kvůli zpracování? „Pojďme domů“ - znamená to „je čas odjet“. Pokud rozpoznáte funkci, můžete odpovědět správně.

Druhá věc: zjednodušte jazyk. Místo „Chceš něco k pití?“ řekněte „Chceš džus?“. Místo „Chceš jít ven a hrát si na hřišti?“ řekněte „Chceš ven?“. Krátké věty jsou pro dítě s autismem snazší zpracovat.

Třetí věc: používejte vizuální pomůcky. Pokud dítě opakuje „Chceš džus?“, ukážte mu obrázek džusu. Nebo ho nechte ukázat na džus. Tímto způsobem přesouváte komunikaci z hlasu do obrázku - a pak z obrázku zpět do slov.

Čtvrtá věc: neodstraňujte echolálii, používejte ji jako most. Když dítě řekne „Pojď sednout ke stolu“, neříkejte: „Ne, to jsi neřekl sám.“ Místo toho řekněte: „Ano, pojďme sednout ke stolu.“ A pak po chvíli: „Co teď?“ Tímto způsobem dítě získává jazykový model, který může zkopírovat - a pak přetvořit.

Co se děje v České republice?

Počet dětí s autismem v Česku roste. V roce 2010 se diagnostikovalo 1 z 150 dětí. V roce 2022 to bylo 1 z 68. To znamená, že v každé třídě je pravděpodobně alespoň jedno dítě, které může používat echolálii jako hlavní komunikační prostředek.

Problém je, že logopedů, kteří znají, jak s tím pracovat, je málo. Podle České asociace pro autismus pouze 35 % logopedů v ČR má specializované školení v oblasti práce s dětmi s ASD. To je vážná mezera v péči.

Ale je tu naděje. V roce 2023 zavedla Národní síť logopedů ČR certifikační program pro logopedy zaměřený na echolálii. Každý rok ho absolvuje 120-150 logopedů. To je krok vpřed.

Trh s terapiemi autismu v Česku roste. Globálně je dnes hodnoten 4,8 miliardy dolarů a bude růst o 7,2 % ročně do roku 2030. V Česku se to projevuje větším počtem terapeutů, výukových programů a i nových aplikací.

Technologie jako nový nástroj

Nové technologie pomáhají. Společnost Autism Therapy Group vyvinula AI aplikaci, která analyzuje echolalické projevy dětí a navrhuje terapeutovi, jak reagovat. Když dítě opakuje „Všechno je špatně“ při přechodu z jedné aktivity na druhou, aplikace navrhuje: „Zkusit vizuální plán - ukázat obrázek, co bude dál.“

Také se začínají používat aplikace, které umožňují dítěti vybírat obrázky a vytvářet věty - což je přirozený přechod od echolálie k vlastnímu projevu. Některé děti se tak naučí komunikovat bez hlasu - a to je úspěch.

Co říkají rodiče?

Na fórech se rodiče sdílí zkušenosti. Jeden otec zveřejnil, že jeho 5letý syn začal mluvit vlastními větami po 9 měsících ABA terapie - echolálie klesla z 90 % na 35 %. Jiný rodič na Redditu říká, že jeho 8leté dítě stále opakuje, ale už to dělá, aby řeklo, co chce - a to je důležité.

Průzkum Autism Therapy Group (2023) ukazuje: 82 % rodičů hlásí výrazné zlepšení komunikace po 12 měsících kombinované logopedické a ABA terapie. 65 % dětí přestalo používat echolálii jako hlavní strategii do 18 měsíců.

To neznamená, že echolálie „zmizí“. Znamená to, že se promění. Z opakování se stane vlastní slovo. Z fráze se stane věta. Z reakce se stane komunikace.

Nezakazujte. Přesměrujte.

Echolálie není chyba. Není překážka. Není problém, který je třeba vyřešit. Je to cesta - a dítě ji už začalo projít. Vaším úkolem není ji zastavit. Je vaším úkolem ji pochopit. A pomoci dítěti, aby ji přešlo.

Neříkejte: „Neopakuj.“ Říkejte: „Co chceš říct?“

Neříkejte: „To jsi neřekl sám.“ Říkejte: „Ano, to je přesně to, co jsi chtěl říct. A teď to řekni sám.“

Neříkejte: „Už to máš za sebou.“ Říkejte: „Jsi v cestě. A já jsem s tebou.“