Krizová intervence při závislosti: Jak zvládnout zhoršení stavu a relaps
prosince 17, 2024 publikoval Lizzie Lovell
Rizikový test pro krizovou intervenci
Tento test pomůže posoudit váš aktuální stav a zjistit, zda potřebujete okamžitou krizovou intervenci. Všimněte si, že toto nezaměňujte s diagnostikou. Vždy se obraťte na odborníky, pokud máte závažné symptomy nebo nejistoty.
1. Do jaké míry se cítíte nebezpečně pro svůj zdravotní stav?
2. Před kolika hodinami jste naposledy užívali drogy?
3. Zaznamenáváte některé z těchto symptomů předávkování?
4. Máte k dispozici okamžitou podporu od přátel nebo rodiny?
5. Máte plán na další péči po této krizi?
6. Jste ochotni přijmout okamžitou pomoc?
Riziková hodnota:
Krizová intervence při závislosti je specializovaná forma psychosociální pomoci, která se soustředí na okamžité zvládnutí akutní krize spojené se zhoršením stavu nebo návratem k užívání (relaps). Umožňuje klientovi znovu získat kontrolu, snížit riziko předávkování a připravit cestu k dlouhodobé terapii. V tomto článku se podíváme na klíčové principy, krok za krokem proces, rozdíly oproti běžné terapii a aktuální možnosti v České republice.
Definice a hlavní principy krizové intervence
Podle Vodáčkové (2002) se krizová intervence vyznačuje tím, že pomáhá klientovi strukturovat a zpřehlednit jeho prožívání v situaci, kterou vnímá jako ohrožující. V kontextu závislosti se zaměřuje na tři zásadní cíle:
- Stabilizace: rychlé zajištění bezpečného prostředí a fyzické stability.
- Emocionální podpora: naslouchání, ventilace emocí a poskytnutí pocitu bezpečí.
- Příprava na další péči: nastavení konkrétních kroků k dlouhodobému řešení.
Klíčovým rysem je orientace na „tady a teď“, tedy na právě vzniklou situaci, a to i v rámci omezené časové lhůty - obvykle do 4‑6 týdnů od vzniku krize.
Typické fáze a sedm kroků podle Roberta
Roberts (2003) popsal sedm praktických kroků, které se v praxi používají téměř ve všech českých krizových centrech:
- Zjištění krize: okamžité zjištění, co způsobilo relaps (např. stresová událost, sociální izolace).
- Navázání kontaktu: vytvoření bezpečného a důvěryhodného kanálu (osobně, telefonicky nebo online).
- Udržení spojení: aktivní naslouchání, legitimace emocí, prevence izolace.
- Identifikace hlavního problému: co je největší překážkou (např. nedostatek ubytování, nedostatek podpory).
- Poskytnutí podpory: emocionální podpora, informace o rizicích a možnostech.
- Mobilizace zdrojů: nasměrování na dostupné služby (např. detoxikace, sociální pracovník).
- Plánování další péče: vytvoření konkrétního akčního plánu na 24‑48 hodin dopředu a domluva na následné terapii.
Každý krok je flexibilní a musí být přizpůsoben individuálním potřebám klienta. V praxi se doporučuje reagovat do 24‑48 hodin od první výzvy, aby se využila zvýšená otevřenost pro pomoc, jak uvádí Kaplanova teorie krizových fází.
Krizová intervence vs. standardní terapie závislosti
Aspekt | Krizová intervence | Standardní terapie |
---|---|---|
Délka | 4‑6 týdnů, často méně než 2 týdny | 3‑12 měsíců a více |
Fokus | Okamžitá krize, konkrétní událost | Celková struktura života, historie závislosti |
Cíl | Stabilizace, prevence předávkování, příprava na další péči | Udržitelné abstinenční období, změna životního stylu |
Metody | Direktivní zásahy, rychlá mobilizace zdrojů, telefon/online podpora | Kognitivně‑behaviorální terapie, skupinová podpora, dlouhodobé sledování |
Požadovaná motivace | Vysoká v okamžiku krize (vysoká sugestibilita) | Stále se zvyšuje během léčby, často potřeba motivace po relapsu |
Krátkodobost krizové intervence může být slabinou - pokud není následována kontinuální péčí, klient často zůstane v “mezistavě” a riskuje další relaps. Proto je integrace obou přístupů klíčová.

Praktické tipy pro krizové pracovníky
Na základě materiálů PF UJEP (2018) a zkušeností z Adicare (2023) lze shrnout několik konkrétních doporučení:
- Bezpečný prostor: zajistěte klidné místo mimo možné spouštěče (např. alkoholové prostředí).
- Rychlá reakce: kontaktujte klienta co nejdříve, ideálně během 24 hodin.
- Empatické naslouchání: nechte klienta mluvit, potvrďte jeho pocity a odstraňte pocit selhání.
- Ventilace emocí: pomocí technik jako „Journaling“ nebo krátké dechové cvičení uvolněte napětí.
- Ověření tělesného stavu: kontrola vitálních parametrů, případná první pomoc při předávkování.
- Mobilizace sociální sítě: zeptejte se na rodinu, přátele, peer‑support skupiny, které mohou poskytnout okamžitou pomoc.
- Plán další péče: připravte konkrétní termín návštěvy detoxikačního centra nebo dlouhodobé terapie, a dokumentujte dohodu.
Je důležité neodkládat hodnocení rizika - pokud existuje podezření na těžké předávkování, okamžitě volejte záchrannou službu (112) a informujte o podané látce.
Dostupnost krizové pomoci v ČR a současné trendy
V roce 2023 fungovalo v ČR přibližně 15 specializovaných krizových center, přičemž většina se nachází ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava). Podle zákona č. 108/2006 Sb. jsou služby poskytovány bezplatně v rámci veřejného zdravotního pojištění.
Hlavní překážky:
- Geografická nerovnoměrnost - 65 % center je koncentrováno v hlavních krajích.
- Nízká informovanost - 42 % uživatelů nevyhledalo pomoc, protože neznali dostupné služby.
- Stigma - 36 % se obávalo, že bude souzený.
Novinky 2023‑2025:
- Krizová linka 116 123 - specializovaná podlinka pro návykové látky: 24/7 podpora přes telefon, chat a videohovor.
- Projekt „Bezpečný návrat“: 72‑hodinová intenzivní intervence následovaná okamžitým zařazením do terapeutické komunity.
- Digitální nástroje: aplikace monitorující rizikové situace, prediktivní modely EMCDDA (2023) slibují zvýšení účinnosti o 30‑40 %.
Prof. Jiří Raboch (2022) varuje, že současná kapacita pokrývá jen 40 % poptávky - bez dalšího financování nebude možné zajistit adekvátní krytí.

Jak si klient může zajistit rychlou krizovou pomoc
1. Vyhledejte nejbližší centrum: seznam najdete na webu drogy‑info.cz nebo zavolejte 116 123.
2. Uveďte klíčové informace: druh drogy, poslední užití, aktuální symptomy, jestli máte podezření na předávkování.
3. Nečekejte: pokud cítíte nepohodlí, úzkost nebo jste v prostředí, kde můžete znovu užít, okamžitě kontaktujte linku nebo vyhledejte nejbližší ambulance.
4. Po první intervenci: domluvte si termín kontrolního rozhovoru nebo navštivte detoxikační centrum - jednorázová pomoc nestačí.
Klíčové shrnutí
Krizová intervence při závislosti nabízí rychlé a cílené řešení pro osoby v akutní ústavě relapsu. Díky zaměření na okamžitou stabilizaci, emoční podporu a rychlé nasměrování ke kontinuální péči může zachránit život a připravit podmínky pro dlouhodobou změnu. V českém kontextu je však nutná lepší geografická dostupnost, vyšší informovanost veřejnosti a integrace digitálních nástrojů, aby se pokryla rostoucí poptávka.
Často kladené otázky
Co je hlavní rozdíl mezi krizovou intervencí a běžnou terapií závislosti?
Krizová intervence je krátkodobá (max. 4‑6 týdnů), zaměřená na okamžitou stabilizaci a prevenci předávkování, zatímco běžná terapie je dlouhodobá, řeší celou historii a psychologické kořeny závislosti.
Jak rychle musím kontaktovat krizové centrum po relapsu?
Ideálně do 24 hodin. První 48 hodin je kritické, protože klient je nejvíce otevřený změně a riziko předávkování je nejvyšší.
Je krizová pomoc v ČR zdarma?
Ano, podle zákona č. 108/2006 Sb. jsou služby krizové intervence hrazeny ze zdravotního pojištění a klient neplatí poplatky.
Kde najdu nejbližší krizové centrum?
Seznam najdete na drogy‑info.cz, nebo můžete zavolat národní krizovou linku 116 123, kde vám poradí nejbližší lokality.
Mohu krizovou pomoc využít i bez předchozí diagnózy?
Ano. Krizová intervence se zaměřuje na aktuální stav a není podmíněna předchozími diagnostickými záznamy. Stačí popsat, co se právě stalo.