Práce s počítačem v psychologických intervencích: Jak digitální nástroje mění terapii

Stojíte před počítačem, kamerou a mikrofonem. V hlavě máte tisíc otázek: Může to opravdu pomoci? Je to stejně účinné jako sedět v kanceláři s terapeutem? A co když se spojení přeruší? Tato otázka už není jenom pro někoho zvlášť odvážného - v Česku jich je tisíce. V roce 2025 už každý třetí člověk, který hledal psychologickou pomoc, začal s online sezením. Ne proto, že by to bylo lehčí, ale proto, že to bylo jediné, co vůbec fungovalo.

Digitální terapie není jen videohovor

Mnozí si představují online terapii jako Zoom schůzku s psychologem. To je jen vršek ledovce. Skutečná digitální intervence zahrnuje aplikace, které vás učí dýchat, když se začnete šíleně děsit. Zahrnuje virtuální reality, kde se setkáte s pavoukem, aniž byste se z toho vypravili z domu. A zahrnuje chatboty, které vás neosoudí, když se poprvé odvážíte napsat: „Mám toho moc.“

Nejvíce se osvědčila kognitivně-behaviorální terapie (KBT) v online podobě. Výzkumy z Masarykovy univerzity a metaanalýzy z roku 2023 potvrzují: pro úzkost, deprese a stres je online KBT stejně účinná jako terapie tváří v tvář. A to nejen u lidí s lehkými příznaky - výsledky byly stejné i u těch, kteří už nějakou dobu trpěli.

Proč? Protože KBT je strukturovaná. Má jasné úkoly, cvičení, domácí úlohy. To se dobře přenáší do digitálního prostředí. Aplikace jako Kogito je mobilní aplikace vyvinutá Národním ústavem duševního zdraví, zaměřená na těhotné ženy a ženy po porodu s úzkostí nebo depresí vám denně posílá cvičení, která vás učí rozpoznávat negativní myšlenky a měnit je. A to bez toho, abyste museli jít ven.

Virtuální realita: Když se strach stává ovladatelným

Představte si, že se bojíte výšky. Tradiční terapie by vás nejprve vedla k obrázku vysokého budovy, pak k balkonu, pak k výškovému objektu. A všechno to trvalo měsíce. Virtuální realita to změnila. Brněnští vědci vyvinuli systém, který vám na hlavu nasadí headset a najednou stojíte na vrcholu mrakodrapu. Ale nejen to - systém měří vaše pulzy, potení, dýchání. Terapeut vidí, když se váš tělesný stres zvýší, a okamžitě zpomalí scénu. Nebo zvýší intenzitu. To je kontrola, kterou tradiční terapie nemůže poskytnout.

Tento přístup funguje nejlépe u fobií - arachnofobie, agorafobie, strachu z letu. A je to nejen rychlejší, ale i bezpečnější. Klient si může zkusit „vystoupit na věž“ desetkrát za hodinu, aniž by musel opustit svou ložnici. A když se něco pokazí - stiskne tlačítko a je zpět v bezpečí.

Co nemůže počítač nahradit?

Ale ne všechno se dá přenést na obrazovku. Simona Papežová, předsedkyně Psychiatrické společnosti, říká: „U telemedicíny máme trochu problém kvůli řeči těla. Když vidíte hlavu a nevidíte, jestli je člověk od hlavy níže v obrovské tenzi… To přes počítač nepoznáte.“

Skutečně. Když klient sedí na židli, třese se mu ruka, má zakřivené ramena, zatížený dech - to všechno terapeut vidí. Online? Jen když je kamera správně nastavená a klient se nechce vypnout. A co když se objeví krize? Když někdo řekne: „Už to nevydržím“? Online terapeut nemůže zavolat sanitku. Nemůže se přesunout k vám. Nemůže vás držet za ruku.

Proto digitální nástroje nejsou pro všechno. Nejsou vhodné pro těžké psychózy, akutní sebevražedné myšlenky nebo případy, kde je potřeba léčba léky v reálném čase. Jsou ale skvělé pro první pomoc. Pro ty, kteří se bojí jít do kanceláře. Pro ty, kteří žijí ve vesnici, kde není žádný psycholog. Pro ty, kteří se nechtějí „vystavovat“.

Proč lidé volí online terapii?

Největší důvod? Anonymita. Podle průzkumu National Institute of Mental Health 73 % lidí říká: „Nikdy bych nevyhledal prezenční pomoc.“

Nejde jen o strach z osudového pohledu. Jde o to, že online terapie je snazší. Nemusíte si vyhradit celý den. Nemusíte jet do města. Nemusíte se obléknout. Stačí si sednout na postel, zapnout telefon a začít. A to je pro mnohé - zejména pro mladé dospělé ve věku 18-35 let, kteří tvoří 68 % uživatelů - rozhodující.

Projekt pro běloruské obyvatele, který v prosinci 2022 měl 50 000 unikátních návštěvníků, to potvrzuje. Většina lidí, kteří vyplnili screeningové testy, trpěla středně těžkou depresí nebo úzkostí. A většina z nich nevěděla, kde jinak hledat pomoc. Online platforma jim dala přístup, který jinak neměli.

Co stojí online terapie?

Ceny se pohybují mezi 800 a 1500 korunami za 50 minut. To je srovnatelné s tradiční terapií. Některé platformy jako terapie.cz je jedna z největších českých platform pro online psychoterapii, nabízející sezení s certifikovanými terapeuty nebo Opatruj.se je česká platforma zaměřená na podporu duševního zdraví prostřednictvím online terapie a psychoedukace nabízejí i balíčky - tři nebo pět sezení za slevu. Některé aplikace jako Kogito jsou zdarma, jiné vyžadují měsíční předplatné.

Technické požadavky? Minimální. Stabilní internet, zařízení s kamerou a mikrofonem. Nevyžadujete nic složitého. A pokud máte telefon, který máte už pět let - stačí.

Co potřebuje terapeut v online prostředí?

Nejen techniku. Potřebuje dovednosti, které se neučí na univerzitě. Například intentional writing - cílené psaní. Když komunikujete přes chat, každé slovo má váhu. Každá tečka, každá pauza. Můžete napsat: „To zní těžké.“ Nebo: „To je skvělá zkušenost, kterou prožíváš.“ Druhá odpověď vás přivede blíž k klientovi. První ho může odstrčit.

Terapeuti, kteří přecházejí z prezenčního na online prostředí, říkají, že jim to trvá 2-3 měsíce, než se přizpůsobí. Musí se naučit číst emoce z textu, zpoždění v odpovědích, z ticha. Musí se naučit vytvářet důvěru, když nevidíte, jak klient dýchá.

A musí mít záložní plán. Když se spojení přeruší - co dělat? Kdo má kontakt na záložní kanál? Jaké jsou postupy pro krizové situace? To všechno je součástí přípravy. A většina terapeutů to stále neumí.

Co vás čeká v budoucnu?

Trh digitálních nástrojů pro duševní zdraví v Česku bude do roku 2025 růst o 45 %. Ale není to jen o technologii. Je to o tom, že odborníků je málo. A lidí, kteří potřebují pomoc, je víc. Online terapie není řešením všeho - ale je řešením pro tisíce lidí, kteří by jinak nikdy nezačali.

Virtuální realita se bude rozšiřovat. Aplikace se budou učit z vašich odpovědí. Chatboti se stanou první linií podpory - ne náhradou terapeuta, ale jeho pomocníkem. A všechno to bude fungovat lépe, pokud se terapeuti naučí pracovat s těmito nástroji - ne jako s výzvou, ale jako s novým nástrojem v jejich nářadí.

Nejde o to, zda počítač nahradí člověka. Jde o to, zda počítač pomůže člověku pomoci víc lidem.

Je to pro vás?

Nejste-li v krizi, nejste-li v nouzi, nejste-li v odlehlé oblasti - možná nemusíte online terapii používat. Ale pokud se cítíte přehlušeni, ztracení, nebo prostě nevíte, kde začít - online nástroje vám mohou dát první krok. Bez toho, abyste museli vstát z postele. Bez toho, abyste se báli, že vás někdo uvidí.

A pokud už jste se rozhodli - vyberte si platformu s certifikovanými terapeuty. Vyhněte se aplikacím, které slibují „okamžitou léčbu“. Psychoterapie není hra, kterou si stáhnete a hned vás to zacelí. Je to proces. A digitální nástroje ho jen usnadňují.