Léčba PTSD: SSRI antidepresiva a psychoterapie - co funguje

října 1, 2025 publikoval Lizzie Lovell

Pokud se potýkáte s PTSD, nejčastěji vás budou zajímat dva hlavní sloupce léčby: léky a psychoterapie. Článek vám ukáže, jak fungují SSRI antidepresiva, jaké psychoterapeutické metody jsou v současnosti doporučeny a jak je nejlépe skloubit, aby se zvýšila šance na úlevu.

Co je posttraumatická stresová porucha (PTSD)?

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je úzkostná porucha, která se rozvíjí po prožití nebo svědectví traumatické události. Typické příznaky zahrnují opakované vzpomínky na událost, vyhýbání se spouštěčům a zvýšenou fyzickou i psychickou vzrušenost. V ČR se podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky diagnostikuje u 1,2 % populace, i když reálná prevalence může dosahovat až 4 %.

Diagnostika a měření progrese

Diagnózu stanovují psychiatři podle ICD‑10 a DSM‑5. Pro objektivní sledování se často používá škála CAPS‑5 (Clinician‑Administered PTSD Scale), která umožňuje zaznamenat změny během léčby a upravit plán podle výsledků.

Farmakoterapie - proč jsou SSRI první volbou?

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) se ukázaly jako nejúčinnější skupina léků pro PTSD. Jejich hlavní výhoda spočívá v anxiolytickém účinku bez kognitivních výpadků, které jsou typické pro benzodiazepiny.

Mezi nejčastěji předepisované SSRI patří:

• Sertralin - 50 - 200 mg/den
• Paroxetin - 20 - 50 mg/den (jediný SSRI s formální indikací pro PTSD v ČR)
• Fluoxetin - 20 - 80 mg/den
• Citalopram - 20 - 40 mg/den

Účinek se obvykle objeví po 8 - 12 týdnech, přičemž výraznější zlepšení pacienti často hlásí po 2 - 3 měsících kontinuálního užívání.

Dávkování, titrování a možná rizika

Začíná se minimální dávkou (např. sertralin 25 mg, paroxetin 10 mg) a zvyšuje se každých 3 - 7 dní podle tolerance. U 30 % pacientů však první SSRI nevede k požadovanému zlepšení a vyžaduje změnu léku nebo doplnění jiným farmakologickým přístupem, např. tricyklickými antidepresivy nebo inhibitorami MAO - tato alternativa však nese vyšší riziko kardiovaskulárních a anticholinergních nežádoucích účinků.

Mezi nejčastější nežádoucí účinky SSRI patří gastrointestinální potíže, nespavost a sexuální dysfunkce. Paroxetin může po vysazení způsobit prodloužený vysazovací syndrom, proto se doporučuje pomalé snižování dávky.

Psychoterapeutické metody - co funguje nejlépe?

Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) a terapie zaměřená na zpracování traumatu (EMDR) patří k první linií psychoterapie pro PTSD. Výzkumy ukazují, že u akutních reakcí (do 1 měsíce po události) jsou krátkodobé psychoterapeutické intervence často účinnější než samotná farmakoterapie.

Typický průběh psychoterapie zahrnuje:

• Stabilizační fázi - učení se technikám zvládání stresu (dechová cvičení, progresivní svalová relaxace)
• Expozici - bezpečné znovuprožívání traumatické paměti pod dohledem terapeuta
• Reštructuralizaci - přehodnocení negativních myšlenek spojených s traumatem

Studie z roku 2017 (Psychiatrie pro praxi) uvádí, že kombinace SSRI a psychoterapie dosahuje úspěšnosti 60‑70 % oproti 40‑50 % při použití jen jedné metody.

Kombinovaná léčba v praxi - jak nastavit plán?

Klíčovým krokem je nastavit pravidelné kontroly. První měsíc se doporučují návštěvy každé 2 týdny, poté měsíční kontrola. Během těchto setkání lékař hodnotí:

• Adherenci k medikaci (užívá pacient lék pravidelně?)
• Výskyt nežádoucích účinků
• Progres podle CAPS‑5 nebo jiné validované škály
• Spolupráci s psychoterapeutem - jsou sezení pravidelná, drží se plánu?

Pokud po 12 týdnech nedojde k očekávanému zlepšení, lze zvažovat:

• Výměnu SSRI (např. ze sertralinu na fluoxetin)
• Augmentaci mood stabilizátorem (lithium 600 - 900 mg/den) nebo antipsychotikem (risperidon 1 - 3 mg/den)
• Zahrnutí propranololu před expozicí, což podle studie PTSD‑SSRI‑PLUS zvyšuje redukci symptomů o 25 %

Porovnání hlavních léčebných přístupů

Budoucí trendy a výzkum

Nové směry směřují k personalizaci léčby. Genetické testy (např. CYP2C19 a CYP2D6) pomáhají předpovědět, jaký SSRI bude pacientovi nejlépe tolerovat. V českých centrech už tuto metodiku používá Psychiatrická klinika 1. LF UK.

Další slibné terapie zahrnují nízkonávykové podání ketaminu - pilotní studie prokázala rychlý protiúzkostný efekt během 24 hodin, i když náklady (≈ 25 000 Kč za sérii) a omezená dostupnost limitují širší použití.

Probiotika a mikrobiomová modulace jsou v rané fázi výzkumu, ale první výsledky naznačují možný dopad na regulaci stresové reakce.

Praktické tipy pro pacienty i lékaře

• Vysvětlete pacientovi, že první 2‑4 týdny mohou zahrnovat zhoršení symptomů; jde o „startovací fázi“.
• Ujistěte se, že pacient rozumí významu pravidelného užívání - přerušení nebo zapomenutí může zrušit terapeutický efekt.
• Zapojte rodinné příslušníky do edukace; podpora doma zvyšuje adherence a snižuje riziko revaze.
• Učte pacienta jednoduché techniky zvládání stresu (dechová cvičení, progresivní relaxace) - pomáhají během počátečního období.
• Pravidelně aktualizujte léčebný plán podle výsledků CAPS‑5; pokud nedojde ke zlepšení po 12 týdnech, postupujte k augmentaci nebo změně SSRI.

Rychlý souhrn klíčových bodů

1. SSRI (sertralin, paroxetin, fluoxetin, citalopram) jsou první volbou díky dobré účinnosti a bezpečnému profilu.
2. Psychoterapie (KBT, EMDR) doplňuje medikaci a zvyšuje úspěšnost na 60‑70 %.
3. Kombinace je doporučena - nastartujte SSRI s minimální dávkou, titrujte a během 2‑4 týdnů zapojte psychoterapii.
4. Pravidelné kontroly a použití škály CAPS‑5 pomáhají upravit terapii včas.
5. Budoucnost směřuje k personalizaci (genetické testy) a inovativním přístupům (ketamin, propranolol).

PTSD SSRI psychoterapie antidepresiva farmakoterapie